Jsem rychlá jako šíp!
Ahoj všichni
Po delší odmlce bych vám ráda pověděla, co mám všechno nového. Začnu hned s tou největší novinou. Minule jsem zmiňovala, že už se dokážu víc pohybovat. A teď už se vůbec ale vůbec nebojím, když mojím lezícím stylem peláším z místnosti do místnosti! Dokonce za mnou mamka musí občas i popoběhnout, aby mě dohnala. Jsem rychlá jako šíp! Mamka se vždycky zlobí, že jí utíkám z mojí měkké podložky nebo deky nebo polštáře. Jenže mě už to nebaví sedět, já chci prozkoumávat.
Tímto lezením jsem všechny pořádně překvapila. Naši si dělali veliké starosti s tím, jak moje batolení bude probíhat. Jak víte, kůže na nožkách i po takové době ještě není zahojena a kdybych se začala batolit po kolínkách jako ostatní děti, tak kdo ví, jak by to dopadlo. Naštěstí mě ale napadl jiný styl a má kolínka jsou ušetřena od bolesti. Tady se můžete podívat, jak to moje prdelko-lezení vlastně vypadá:
S bráchou si naše výlety po bytě moc užíváme. Schováváme se pod stolem, prozkoumáváme všechna zákoutí a děláme mamce nepořádky všude možně. Brácha je super parťák nejen pro mě, ale i pro mamku. Nejednou se stalo, že při přípravách na ošetřování bráška zapojil své zkušené očko a hned zjistil, co nám na stolečku chybělo.
Mamka říká, že jsem hrozně tvrdohlavá a prý to mám mít po kom (asi myslí taťku, sebe I brášku) :-) Naučila jsem se slovíčko NE a moc ráda ho používám hlavně při jídle. To se našim moc nelíbí. Jenže když se mi prostě nechce celý den papat, tak papat nebudu (na sušenku si místo a čas vždycky najdu, ale pssst). Už se dokážu I docela dobře vyjadřovat – umím říct hají, balon, papa, ahoj, bumbum, .... Je toho spousta, ale tohle jsou jediná, na kterých se s mamkou shodneme. U ostatních slov si mamka není jistá, co znamenají. A přitom to říkám tak srozumitelně!!!
Přístě vám s mamkou povyprávíme, jak jsou na tom moje bebínka, jaké nové věci používáme a zkoušíme a hlavně jak se už připravujeme a těšíme na Vánoce :)
Mějte se krásně,
Vaše Rebeka
Rebečin příběh
05. ledna 2020 Ohlédnutí za 2019Letos mi už bylo 5 let, tak jsme se s mamkou a taťkou rozhodli, že začnu chodit do školky. Ono najít školku, která by mě vzala, taky nebylo tak jednoduché, ale nakonec jsme našli tu správnou. Když…
Pokračovat ve čteníRok 2018 byl pro nás plný vodních radovánek. Hlavně v létě a to mě moc bavilo. Konečně jsi zjistila, že koupání může být i sranda a nejen bolest a utrpení.
Pokračovat ve čteníAhojda, tak se rok sešel s rokem a máme za sebou už V. ročník charitativního běhu s Rebečkou. Chtěla bych Vám všem moc poděkovat za účast a podporu při běhu. Podle mě vše dopadlo úžasně, moc…
Pokračovat ve čteníČihákovi
Naše rodina, tedy Rebečina maminka Míša, tatínek Richard a pětiletý bráška Ríša, bydlí ve východních Čechách. Až do narození Rebeky jsme žili jako kterákoliv jiná mladá rodina – svůj čas jsme dělili mezi práci a společně strávené chvíle při sportu a na výletech.
S malou Rebekou a nemocí motýlích křídel nás teď čekají velké změny a každodenní náročné ošetřování. Je to sice těžké, ale jsme pevně rozhodnuti se nevzdat, bojovat a i přes omezení žít plným a šťastným životem. Naše děti za to stojí!